VLASY
Naše tvář je jakoby zasazena do přirozeného rámu, který tvoří vlasy. Proto je snem každého mít krásné a zdravé vlasy. Správná péče je jediná cesta k dosažení tohoto snu.
01. Vlasy: Je třeba vymýtit pověry
Doba, po kterou šampon působí na vlasovou pokožku, je velmi krátká; šampon se ředí vodou a po několika minutách se oplachuje: to znamená, že žádný šampon nezpůsobuje zvýšené padání vlasů.
Část vlasu nad vlasovou pokožkou je vlastně odumřelá, takže vlas nemá ze stříhání žádný užitek. Vlasy však po stříhání vypadají lépe a mají větší objem, protože se odstřihnou poničené a tenké konečky.
Časté mytí nejenže vlasům neškodí, ale navíc pomáhá předcházet nemocem vlasové pokožky, jako je například seboroická dermatitida, která může vést k vypadávání vlasů. Vlasy je dokonce možné mýt každý den. Jestliže vlasy vypadávají během mytí, je to dáno mechanickým namáháním, které způsobuje uvolňování kořínků v telogenu, tedy ve fázi odpočinku před vypadnutím.
Důležité je, aby šampon byl jemný a aby voda neobsahovala příliš velké množství vápníku. Pokud jsou vlasy suché a poničené, je vhodné používat balzám na jejich ochranu během česání a vysoušení. Je také důležité nevystavovat při vysoušení vlasy příliš vysokým teplotám a fénovat je z dostatečné vzdálenosti.
Tyto přípravky nepronikají do vlasové pokožky, ale zůstávají na povrchu vlasu, takže nepůsobí na folikul ani na rostoucí vlas. Je však třeba dbát na kvalitu přípravků. Kvalitní výrobky vytvářejí na povrchu vlasu neviditelný film, který napomáhá lepšímu tvarování a má navíc ochrannou funkci.
Důležité je vlasy nezatěžovat a zacházet s nimi co možná nejšetrněji. Příliš náročná úprava poškozuje vlasový váček a pokožku hlavy, a důsledkem toho jsou tedy roztřepené konečky. Proto je třeba vlasy každý den chránit; jinak nezbývá než roztřepené konečky odstřihnout.
Maz, který máme na vlasech, chrání vlasový stvol proti negativním vlivům okolního prostředí. Maz ve svrchní části folikulu neovlivňuje činnost v oblasti kořínku, zatímco maz uvolňující se z folikulu se ukládá na pokožce a na povrchu vlasu tím rychleji, čím jsou vlasy jemnější.
Protože se maz rozpouští vlivem vysoké teploty, ten, kdo má problémy se seboroickou dermatitidou a s mastnými vlasy, by se měl vyhýbat jejich vysoušení horkým vzduchem.
Maštění vlasů způsobuje také časté dotýkání nebo česání; kožní maz se tak po vlasech více roznáší, čímž se problém mastných vlasů zhoršuje.
Na sekreci kožního mazu nemá mytí vlasů vliv, jak tvrdí všeobecně rozšířené názory.
Nošením klobouků, čepic a přilby se padání vlasů nezvyšuje, ale vlasová pokožka je tak naopak lépe chráněna před sluncem.
Mylný názor spojující vypadávání vlasů s nošením přilby je možná dán tím, že ten, komu vlasy hodně padají, jich vidí hodně právě na přilbě, klobouku nebo čepici.
Stříhání je skutečně vhodné jen v případě roztřepených konečků nebo při jiném vnějším poškození povrchu vlasu anebo z čistě estetických důvodů.
Pokud odstřihneme nejslabší část vlasu, tak se zdají být silnější. Ve skutečnosti se ale radikálním sestřihem nemění jejich hustota ani tloušťka.
02. Vlasy: Jejich struktura
Vlas se skládá z „odumřelé“ části (vlasového stvolu), kterou vidíme na povrchu pokožky, a „živé“ části (kořínku), která zajišťuje jeho růst a obnovu a je uložena relativně hluboko v dermis.
Vlasový stvol je tvořen převážně zrohovatělým proteinem (keratinem), který mu propůjčuje odolnost a pevnost. Struktura vlasu je velmi složitá, skládá se z mnoha vzájemně provázaných vláken. Díky této struktuře je ale vlas pružný a ohebný. Pokud bychom si pro zjednodušení představili vlas ve zvětšeném průřezu, viděli bychom tři soustředné kruhy stejně jako u řezu kmenem stromu. Vnější kruh je tenká kutikula, jejímž úkolem je chránit vnitřní části a která je tvořena tvrdými šupinkami, jež jsou navrstveny na sobě a pevně propojeny jako střešní tašky. Pod ní je nejsilnější vrstva, kůra, obsahující melaninové pigmenty, které dávají vlasu barvu, a uprostřed se nachází dřeň, medula, tvořená měkkými buňkami.
Kořínek (neboli vlasový váček) je jakási „továrna“ nebo „motor“ vlasu. Uvnitř je dutina, papila, do níž ústí nervy a vlásečnice zajišťující výživu potřebnou k průběžnému dělení matečné buňky. Tato reprodukce vyvolává růst vlasu, jehož délka se prodlužuje až do konce jeho životního cyklu.
- Normální vlasový porost tvoří 100-150 tisíc vlasů. Průměrně jich máme 250 na jednom centimetru čtverečním.
- Každý kořínek vyprodukuje cca 25 vlasů, z nichž každý žije v průměru 4 roky. Matka příroda tedy zamýšlela, že nás vybaví vlasy přibližně na 100 let.
- Vlasy vyrostou za 3 dny o 1 mm, za měsíc o 1 cm a za rok o 12 cm.
- Největší délky vlasů, která byla zdokumentována, dosáhla Pandarana Sannahdi, matka představená kláštera Tirudaduturai v indickém Madrasu. V roce 1949 její vlasy měřily 7,92 metru.
- Práce na nejdelší publikované studii věnované vlasům trvala 14 let: Za tu dobu vědci společnosti L'Oréal prozkoumali 7727 vlasových cyklů 931 pečlivě označených vlasů u 10 dobrovolníků, kterým byl jednou za měsíc prováděn fototrichogram.
- Vlasy jsou velice pružné: Suchý vlas se může natáhnout o 30 % a mokrý vlas o 100 % své délky.
- Co se týče pevnosti, tak jeden vlas unese až 50 gramů, takže 100.000 vlasů unese hmotnost 500 kg. Jinými slovy, vlasový porost člověka by měl snadno unést jeho váhu.