
Kůže je schopná přirozeně se bránit proti škodlivým účinkům slunce opálením (tvorbou ochranného pigmentu, melaninu, jenž má za úkol pohlcovat část UV paprsků) a zesílením pokožky.
Avšak tato její obranná schopnost je u různých jedinců odlišná a pravděpodobně se během našeho života snižuje. Proto je tak důležité chránit se již od útlého věku a vybírat si vhodnou ochranu s ohledem na „stáří“ své kůže.
Náš sluneční kapitál záleží na tzv. fototypu naší kůže. U osob s tmavou pletí je velký a u osob s pletí světlou velmi malý.
Rychlejší nebo pomalejší vyčerpání našeho slunečního kapitálu je způsobeno následujícími okolnostmi:
- naší sluneční „minulostí“ (např. více či méně časté případy spálení pokožky v dětství);
- prostředím, v němž žijeme (např. znečištěné ovzduší zhoršující škodlivé vlivy UVA a UVB paprsků);
- „riskantním“ chováním (např. pravidelné opalování na pláži);
- péčí, kterou své pokožce věnujeme (např. systematické nebo občasné používání přípravků sluneční ochrany).
Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že není možné obnovit sluneční kapitál, který se zmenšil nebo o který jsme přišli! Žádný lék, žádná léčba a žádná potravina nedokáže vývoj zvrátit nebo napravit vzniklé škody. Jediným řešením je tedy s ním po celý život zacházet šetrně.

Pro ochranu slunečního kapitálu je důležité si osvojit několik dobrých každodenních návyků: 1. Omezit pobyt na slunci mezi desátou hodinou dopolední a čtvrtou hodinou odpolední. 2. Chránit vždy pokožku obličeje a rukou slunečním filtrem. V současnosti nabízejí Centra zdravé pokožky bezplatné osobní interaktivní vyšetření kůže, kde můžete obdržet „UV náramek“.

Pod zkratkami IP (index ochrany), SPF (sluneční ochranný faktor) či FPS (faktor ochrany před sluncem) se skrývají schopnosti přípravku chránit nás před škodlivými účinky slunečního záření. Tak je tedy třeba chápat čísla 10, 40 nebo 60 uváděná na těchto přípravcích.
Ale jak se tyto indexy určují?
Ochranný index se určuje podle přísných a standardizovaných mezinárodních norem a má ve všech zemích stejný význam. K jeho určení se používá následující metoda: Na pokožku na zádech dobrovolníků se na vymezenou plochu nanáší ochranný přípravek v množství 2 mg/cm² kůže. Tito dobrovolníci jsou následně vystaveni zvyšujícím se dávkám UVB záření.
Porovnání míry zarudnutí a překrvení chráněné kůže a kůže bez ochranného přípravku umožňují vypočítat index ochrany daného přípravku před škodlivými účinky slunečního záření.
Výše indexu ochrany před sluncem u jednotlivého přípravku ve skutečnosti znamená, kolikrát větší množství UVB záření může přijmout pokožka tímto přípravkem chráněná v porovnání s množstvím UVB záření, které přijme nechráněná pokožka, než se spálí. To je individuální u každého jedince. Proto byly stanoveny fototypy kůže a standardizované metody měření indexu ochrany před sluncem.
Příklad: Jedinec, u něhož se bez ochrany objeví spálení pokožky do 15 minut, může po nanesení ochranného krému s faktorem SPF 10 pobývat 150 minut (desetinásobek doby bez ochrany) na slunci, než dojde k erytému (spálení pokožky). Avšak toto platí za „ideálních okolností“ – pokud skutečně aplikuje 2 mg přípravku na jeden cm2 kůže, nesetře ho, nepotí se atd. Proto se doporučuje aplikovat ochranný přípravek s libovolně vysokým faktorem každé 2 hodiny.

Každá kůže reaguje na slunce podle svých vlastností a zejména podle svého fototypu. Fototypy určují přirozenou barvu pokožky na stupnici od 1 do 6 (od nejsvětlejšího k nejtmavšímu), a tudíž i její citlivost na slunce. Nicméně suchá pleť je citlivější bez ohledu na fototyp.
Vlastnosti mastné pleti a zejména větší tloušťka pokožky se více projevují při opakovaném pobytu na slunci.
Čím více slunce pálí, tím většímu nebezpečí se vaše kůže vystavuje. K co nejpřesnějšímu přizpůsobení své ochrany klimatickým podmínkám je důležité sledovat UV index, který každý den zveřejňuje na svých webových stránkách Český meteorologický ústav (http://www.chmi.cz/meteo/ozon/UV_online.html). Na stupnici od 1 do 12 jsou zde vyčísleny UVA a UVB paprsky v atmosféře. Působení UV paprsků se považuje za slabé, pokud je index nižší než 2, za silné, pokud je na stupni 5 až 6, a za extrémně vysoké, pokud je vyšší než 9.
Vystavování se slunečním paprskům je nejen považováno za hlavní faktor stárnutí kůže, ale může také vážně poškodit zdraví. Chovat se za všech okolností odpovědně je nejlepší způsob, jak se vyvarovat vážných problémů a uchovat si svůj sluneční kapitál.
Každodenní ochrana proti slunci (i ve městě), pokrývka hlavy v místech s velkým slunečním zářením, řádné uchovávání přípravků na ochranu proti slunci (dotažené uzávěry přípravků, uložení do stínu a jejich používání maximálně 6 měsíců) a pravidelný pitný režim jsou základy správného chování, abyste si mohli užívat slunce, aniž by vám škodilo.

Začněte diagnostikou VICHYCONSULT, která vám poskytne osobní analýzu vaší pokožky.
PROVÉST DIAGNOSTIKU VICHYCONSULTDokončete diagnostiku VICHYCONSULT, která vám poskytne osobní analýzu vaší pokožky.
DOKONČIT DIAGNOSTIKU VICHYCONSULTUV paprsky odpovědné za změny kůže s postupem času vyvolávají i degenerativní změny pokožky a škáry. Výsledek? Intenzivnější buněčné dělení a zesílení rohové vrstvy.
Kromě toho se vlivem UV paprsků kůže ztenčuje, protože paprsky napomáhají odpařování vody obsažené v kůži a také proto že postupně ničí tělíska, která dohlížejí na dostatečnou hydrataci, a tukové lamely, jež mají za úkol udržovat potřebné zásoby vody. Kůže má pak tendenci k sesychání a stárnutí.
Jak vypadá pokožka vystavená přílišnému působení UV, a zejména UVA paprsků? V nejvíce vystavovaných partiích (ruce, dekolt, obličej, předloktí, krk, ramena, nárty) se objevují ohraničené pigmentové skvrny, které způsobují nezhoubná, ale nevratná poškození kůže. Po opakovaném nadměrném vystavování se slunci se z nich mohou stát vážnější poškození, jako jsou například nádory kůže.
Proč je slunce pro zralou pleť tak škodlivé? Prostě proto, že pokožka, která již byla desítky let vystavována UVA a UVB paprskům, se brání rozhodně méně než mladá pokožka. Jestliže UVA paprsky urychlují stárnutí zralé pleti, na své si přijdou i UVB paprsky. Obojí útočí na buňky v pokožce i v dermis. Jejich působení na zralou pleť je vážnější, protože má již menší obsah tuků. V dermis navíc UVA paprsky útočí zároveň na pružná vlákna, takže mají velký dopad na ztrátu pevnosti a hustoty kůže.
Prvními projevy jsou jemné známky dehydratace, které se postupně mění v jemné a později v hlubší vrásky. Dřívější vrásky se prohlubují a v partiích, které jsou normálně tohoto jevu ušetřeny, se objevují nové vrásky. Nakonec je pokožka plná rýh a hlubokých vrásek, takže v místech vystavovaných slunci vypadá mnohem starší (na hřbetech rukou, v obličeji a v dekoltu) než v ostatních tělesných partiích.
S ohledem na množství venkovních aktivit je roční dávka UV paprsků u dětí o hodně vyšší než u dospělých. Průměrně přibližně polovina UV paprsků, jimž jsme během života vystaveni, na nás působí před dosažením věku 20 let. Jemná pokožka a životní styl tedy v dětství rychle odčerpávají sluneční kapitál každého jedince.
Je tedy nezbytně nutné dětem pomáhat, aby o svou pokožku a o svůj sluneční kapitál pečovaly. Řešením je získání návyků potřebných k ochraně zdraví. Dnes již přece víme, že se sluneční kapitál zmenšuje tím rychleji, čím častější a unáhlenější bylo nadměrné vystavování se slunci a spálení pokožky v dětství. Odhaduje se tedy, že někteří lidé spotřebovali 30 % svého slunečního kapitálu již v dětství; před dosažením dospělosti dokonce celkem až 80 %.